Migrace na Posterous

Kvůli nedostatečné podpoře iPhone a mobilní komunikace vůbec přecházím ode dneška na Posterous. Tento blog už nebudu aktualizovat a očekávám, že do měsíce jej smažu úplně. Najdete mě na adrese

http://tomasradej.posterous.com/

Rage for iPhone

Včera vyšla netrpělivě očekávaná hra Rage od id Software. No dobře, není to tak úplně pravda. Zhruba rok (!) před vydáním PC a konzolové verze vychází iPhonový levoboček, který nás má na "velkou" hru dostatečně namlsat. Předem bych chtěl říct, že se mu to docela daří. Nejde přitom o projektík zadaný nějaké externí firmičce, na této hře dělal (a stále dělá) tým id Software a hlavním programátorem není nikdo jiný než John Carmack (na Twitteru @ID_AA_Carmack).

Kdo by čekal, že budou verze Rage pro iPhone a PC totožné, šeredně se přepočítal. Zatímco PC verze bude spíše takový Fallout-GTA-Flatout výmaz, iPhone hříčka je docela (ne)obyčejnou střelnicí, kdy protagonista chodí bez vaší intervence a vy míříte a střílíte. Další Virtua Cop? Ne tak úplně. Rage má několik velice zajímavých změn oproti ostatním hrám v tomto dnes již nepříliš populárním žánru. Tím prvním je míření. Skutečně musíte matlat prstem po obrazovce, abyste zamířili, nestačí jen klikat na místa, kde jsou mutanti. Ovládání je přesné, někdy byste však ocenili, kdyby vás hra tak sveřepě nevedla na jednoho mutanta, když vás z druhé strany masí jiný. Nestává se to však příliš často, takže typicky střílíte tam, kam chcete. Druhou novinkou je věc, kterou by člověk nepokládal za důležitou, a to je tlačítko Dodge. Při stisknutí protagonista uhne asi o půl metru buď doleva, nebo doprava. Když na vás letí cihla nebo se na vás rozpřahuje mutant s tyčí, tahle možnost se vám bude hodit jak nikdy, zvlášť když během úkroku můžete i přebíjet nebo mířit.

Mutanti jsou vůbec taková sympatická stvoření. Rage je od id Software, takže vzhled mutantů bude všem, kteří aspoň z dálky viděli DooM 3, důvěrně známá. Mutantů je pět typů, z nichž jeden po vás hází cihly nebo kameny, druhý do vás jde dvěma noži, třetí vypadá jako Lich z Heroes of Might and Magic, čtvrtý řeší svoje psychické problémy kyjem a pátý je prostě červený. Jo a taky je pekelně odolný a rychlý. Po prvním levelu se seznámíte se všemi těmito potvůrkami a i se způsobem likvidace, který je na to jednoho nejúčinnější, takže pak se můžete soustředit na jiné věci.

Mutanti v HD verzi hry pro iPhone 4

Těmi jinými věcmi je asi nejtěžší části celé hry, a to zbraně. Jsou tři. Úžasně rychlá a přesná pistole, silný AK-47 a nesmírně efektivní brokovnice. Z těchto zbraní je radost střílet, ovšem jen do doby, než vám dojde zásobník. A to je při velmi přesném střílení co 10 vteřin. Mutanti sami o sobě nejsou těžcí na zabití, ovšem stihnout přebít, když do vás jdou tři najednou, už není žádný med. Mimo to celou dobu nemáte nijak zvlášť hodně munice (tu lze sbírat po cestě), tudíž nehrajete ani tolik proti mutantům, jako spíš proti vašim zásobníkům.

Ze zbraní je radost střílet, ovšem jen do doby, než vám dojde zásobník.

Pan moderátor, vždy připraven
okomentovat dění na scéně

Možná by vás zajímalo, proč že se to vlastně máte tou hordou mutantů probíjet. Důvod je vskutku originální. Jste v TV soutěži. Ten sympatický pán na obrázku není nikdo jiný než moderátor, který diváky (včetně těch nejmenších, podle jeho vlastních slov) dostatečně natěší na váš skvělý výkon a skrz level váš postup více či méně vtipně komentuje. Během hry navíc můžete brát pytle s penězi nebo střílet do terčů, což vám zvýší peněžní bonus, protože peníze (a závěrečné hodnocení od F do A+) jsou pochopitelně jediná věc, o kterou běží.

Začátek levelu, kde jste za mohutného
skandování vrženi do víru boje

Na konec jsem si naschvál nechal grafiku, jelikož ta vás jednoduše posadí na zadek. Na to, že mám dva roky starý iPhone 3G - recenze bude teď o víkendu - hra nejede zle (tak 15 FPS průměrně, což je pohodově hratelné) a vypadá nádherně. Není, pravda, tak hezká jako v prerenderovaném intru, ale rozhodně je to špička toho, co dokážou starší iOS zařízení na obrazovce vyrobit. Na iPhonu 4 Rage údajně běží na 60 FPS a já tomu věřím. Všechno je pěkně detailní, textury nejsou příliš kompresované a celé to má takový lehce morbidní nádech, kdy v postapokalyptickém světě nemají lidi jinou zábavu než zabíjení mutantů. Dokonce v Rage najdete i particle efekty, kdy stříkající krev zaplní obrazovku, ovšem v tu chvíli framerate skočí o několik pater dolů. Za tu podívanou to ale stojí.

Celkový verdikt nechám na hráčích, mně se ale Rage víc než líbí a narozdíl od takového Duka 3D, který je na iPhone také k dostání, je gameplay dostatečně odlehčený, abyste si to zahráli třeba i při čekání mezi hodinami ve škole. Nepříliš plynulý obraz hře promíjím hlavně díky tomu, že byla na iP3G vůbec vydána, a jelikož jsem dohrál všechny tři (mimořádně dlouhé, pozn. aut.) úrovně, zase tolik to nevadí. A nakonec to nejlepší: celá tahle sranda stojí jenom 79 centů.

Prodám svoji Nokii 5630 XpressMusic

Jelikož jsem si koupil iPhone (post se zkušenostmi je na cestě), prodávám svoji dosavadní Nokii 5630 XpressMusic (katalog). Je v perfektním stavu - nosil jsem ji v originální "ponožce" - a záruku má až do listopadu 2011. Má vyměněnou klávesnici, jelikož se tetě povedlo ji polít limonádou, ovšem servis nenalezl žádnou oxidaci uvnitř telefonu, takže záruka trvá (vyjádření servisu dostanete v krabici). Baterie je dobrá, telefon vydrží okolo dvou dnů opravdu intenzivního používání (4-6 hodin denně na netu, WiFi, 3G, hry, filmy).

Možno vidět v Brně po domluvě, jinak zaslat lze kamkoliv v rámci ČR na dobírku, finální cena pro kupce je

2 000,- Kč

Odpovědi posílejte na e-mail: tomas pomlčka radej zavináč seznam tečka cz.

Vlastnosti telefonu:

• Operační systém Symbian
• Stereo reproduktory
• N-Gage (obsahuje plnou hru Worms World Party)
• microUSB kompatibilní
• 3.2 MPx fotoaparát

Obsah krabice (vše originál):

• Telefon s baterií
• Záruční list
• 4GB MicroSDHC karta
• Sluchátka + prodlužovačka s ovládáním hovoru a muziky
• Ponožka
• Nabíječka (microUSB)
• microUSB kabel
• Návod, CD

I Quit Facebook for a Lack of Privacy

What a cliché, eh? Not really. Since privacy management is a part of my studies, I am kind of aware of how social networks work and what the measures to retain privacy are. In the very beginning, I should note that I understand privacy as a widely adopted model of being able to control what information goes to whom. Yes, that means that even if you post every last bit of your life on Facebook, you still have your privacy.

The problem is that Facebook is not a service like it used to be. I used to have my privacy, so I posted only things I felt like posting. I put my cell phone number there for my friends to be able to quickly recover it without hassle. However, Facebook has silently set almost all sharing to "Everyone" without even telling the users. Do you, I mean YOU, know what information you share with whom? One must add that this applies to applications too, so if your friend uses a non-legitimate application (How do you get to know that an app is a fraud? You don't.), all your data is out in the wild. Your cell, your e-mail, anything you put there. And it is collected automatically.

The idea of the sign comes from Kevin van Aelst

That was the first bit of what caused me to get out. The second one was Facebook openly lying about my friends using the Friend Finder feature, therefore providing Facebook with their e-mail password. Say what? This guy, who is totally paranoid, has given them his password? Of course he hasn't.

Last, but not least, comes the brand-new feature of Facebook Places. You can check in from locations, just like Foursquare. That's great, you check in when you feel like it, but wait! Your friends can check in for you and there is no permanent way of preventing them to do so (apart from smashing their head with a baseball bat).

You know, if this applied just to your friends, you could control who gets to your information, but your friend's app is just as legitimate as your friend, so you really can't control anything. There is, unfortunately, an evident shift from Facebook - the friend finding service to Facebook - the enforcer. I am not very happy about leaving Facebook because I leave an awesome event planning application, lot of LOLs and potentially valuable information behind, but I won't be using a non-mandatory service that forces me out of decisions. As a conclusion, I don't encourage you to leave. Feel free to do whatever you want, but if you are using Facebook, make damn sure you know what's happening.

My 2 days with PS3

I have bought a PS3. Really. No one hates Sony company policy more than I do. No one agrees more that games look visually superior on Xbox rather than on PS3. No one ridiculed Sony for not redesigning their controller for some 15 years more than I did. Yet I have bought a PS3. Why, you ask?

It was mainly because its reliability and quietness, as a matter of fact, being "dead silent". Right, that's the catch. The very first second I turned the console on, I could clearly and unmistakably perceive a strange hum or buzz from inside the console. Analyzing the phenomenon I came to the conclusion that it's related to the fan. My guess is the fan's bearing. I would accept airflow sound with a deadpan face, but this sound is rather close to an old fluorescent tube's buzz and it gets very annoying, especially when watching a movie. The console is placed 2.5m from the couch atop a drawer with at least 15cm vents space all around. I couldn't imagine better cooling conditions, yet the sound is clearly audible.

However, I did enjoy PS3's gaming and multimedia abilities even though this annoyance made me commence a return procedure with the seller. DualShock 3 is quite a comfortable controller and I have had no problems using it for racing (the analog L2 and R2 buttons are spectacular) or controlling a FPS character (Killzone 2 and Mirror's Edge). Microsoft's XBOX Wireless Controller might be a tad better, but it's nothing you'd be envious of. Speaking of software, the console runs very fast and very smoothly. The only thing that keeps you from what you want to do is unskippable cutscenes. In addition, PS3 even features a full-blown web browser that lets you visit any page you want, even though the precision of the browser might be put to shame even by IE. On the other hand, PS Store is a wonderful application that lets you buy or download games content within few clicks. It took 20 minutes and 4 clicks to get GRiD Demo. Very impressive.

To sum this up, I like PS3 more than I would ever tell. However, paying extra $20 for a hi-end fan wasn't an option, so all the pros are belittled by the giant bumblebee inside the box. If you don't like XBOX for RRoD, overheating or DVD scratching, get a PS3, but make damn sure you don't get one with such a lame fan.

P. S: I don't think this is subjective, I have read posts saying that people had a completely silent PS3s before stumbling upon loud ones.

Autosalon Brno 2010

Ačkoliv byl pro nedostatek vystavovatelů brněnský Autosalon spojen s AUTOTECem, rozhodně bylo na co koukat. Patrně nejlepší zážitek byl ze simulátoru Fabie RS na britském Silverstonu, jehož fotky z pochopitelných důvodů nejsou k dispozici ;) . Škoda potěšila Scouty a RSkami, Hyundai přes líbivý design ani ve vozech za milion korun nepředvedl pořádné zadní sedačky a do Méganu kabrio se prostě dozadu nevejdu :) .

Fotogalerie:

Má tu Symbian místo?

Symbian je bezesporu jedním z průkopnických operačních systémů v mobilních telefonech. Jeho kořeny sahají až do roku 1987, kdy Psion začal vyvíjet svůj revoluční multitaskingový operační systém EPOC. Dvacet let zkušeností vývojářů a finance největšího výrobce mobilních telefonů na světě daly vzniknout bezprecedentnímu softwarovému kolosu, který kam vstoupil, odtamtud se nepohnul. Čísla prodejů výkonnějšího Windows Mobile, svého času určeného ještě pouze pro PDA, začala vedle prodejů symbianových telefonů čím dál tím víc vypadat jako statistická odchylka. Dobře, teď trochu přeháním, ovšem do příchodu společnosti HTC byl WM určen pro vytížené managery, geeky a hackery. S telefony MDA, jež v Evropě mohutně propagoval T-Mobile, se z PDA stali rovnocenní protivníci Symbianových přístrojů cílených na náročné, ale ne nutně technicky zdatné uživatele.

Toto je však v kontextu dneška stará hrdinská píseň, která vypráví o mocném kouzelníkovi, jejž víla uvěznila ve skále k tisíciletému spánku. Symbian, ač dnes stále s přehledem okupuje první místo tržního podílu v mobilních zařízeních, skomírá. Za osm let se tvář tehdy uživatelsky nejvstřícnějšího přenosného výpočetního monstra takřka nezměnila. Pro ženu by to byl jistě úctyhodný počin, ale pro produkt, jehož hnacím motorem jsou stále stoupající požadavky uživatelů, je to akt smrtící. Všechny chyby, nedostatky a drobné detaily zůstaly, ztěžujíce práci každým kliknutím, a jen změny barev a ikonek dávaly vědět, že přišla nová verze. Ano, jistě, přibývaly nové funkce jako rádio, MP3, propracovaná obrázková galerie a tak dále, ale všechny tyto funkce se jen jako dodatečné aplikace nabalovaly na základní kostru systému, která nezadržitelně stárla a krabatěla.

Kvůli těmto skutečnostem se Symbianové telefony nezadržitelně sesunuly z pozice exkluzivního zboží do třídy běžných, o něco lépe vybavených telefonů, odkud dnes zkoušejí z posledních sil získat uživatele, jež stále neprokoukli masku, kterou jim stará dáma nastavuje. Zdají se vám tyto výroky nesmyslné ve chvíli, kdy ovládá Symbian více než polovinu celého trhu s chytrými telefony? Pravý význam mých slov se ukáže za dva, tři roky, kdy finský behemot už nebude schopen vůbec reagovat na aktuální dění a uživatelé z koncepčně starých systémů utečou k jednoduchým, líbivým cingrlátkům od konkurenčních výrobců, jejichž ovládání je však radost sama. Ostatně, Nokia též nepřímo potvrdila neudržitelnost Symbianové platformy, když na její místo ve špičkovém segmentu umístila Maemo, linuxový mozek zasazený do lebky gigahertzové bestie známé jako N900.

Je také nutno zmínit jeden faktor, který kromě softwarových chyb značně urychlil pokles zájmu o Symbian jako o platformu. Jsou to aplikace, respektive jejich nedostatek. V roce 2006 byl internet plný stránek, které nabízely ke stažení nelegálně prolomené programy, ať už kalendář, přehrávač videí nebo neskutečné množství propracovaných her. Vlivem silného hnutí proti tomuto softwaru a nešťastnému systému certifikace aplikací ve verzi 9 tyto stránky téměř zcela vymizely a s nimi vymizeli i uživatelé, kteří si kupovali Nokie proto, že na ně bylo k sehnání několik tisíc aplikací, za které za žádných okolností nemuseli platit. Jistě, aplikace bychom si měli kupovat, ale upřímně, utratili byste za automatický přepínač vyzváněcích profilů 30 eur? Já těžko. Stejně se mnou i tisíce přispěvatelů internetových fór, kde se takové programy shromažďovaly. Nyní již tato i jiná fóra o Symbianu zejí prázdnotou a jejich místa zaplnily příspěvky o iTunes a Android marketplace. Dnes většina uživatelů neví, že má Symbian.

Tato esej má být sentimentálním pozastavením nad vyhasínající loučí, která osvětlovala vývoj nejvybavenějších mobilních telefonů dosavadního jedenadvacátého století. Ani dotyková verze, která se mimochodem v porovnání s iPhonem jeví jako chudý příbuzný, ani neskutečně nízké ceny telefonů nedokázaly vyvážit chyby, kterých se Nokia dopustila při dlouhém a nepříliš odladěném životě své otevřené platformy. Duch Symbianu je mrtev, systém žije dál...